Radovan Babic - I terapeut potřebuje terapii: Vyřešené problémy z mých minulých životů

19.08.2017

Vyhledávání příčin problémů v minulých životech je nezbytná součást naší terapeutické praxe. V terapii s námi stačí, když jste něčemu takovému aspoň trošku otevření. Problémy: Vyhynulí dinosauři (davová psychóza - folie deux); Posttraumatický stres; Potopené kontinenty; Zneužité technologie; Problémy s fantazií; Panická hrůza ze zubaře...

©Bioliečba.eu, 2018 až po současnost

Obsah

Proč právě minulé životy

Tak jako každý z nás, i já jsem si na této planetě prošel různými minulými životy, v kterých jsem nasbíral různé zkušenosti, příjemné i nepříjemné zážitky, které využívám jako relevantní příkladné situace i ve své terapeutické praxi. Mnoha mým klientům tyto příklady pomohly, věřím, že pomohou i Vám.

Vezměte prosím také na vědomí, že na tyto zážitky a vzpomínky z minulých životů jsem si "vzpomněl":

  • Pomocí mého vlastního dlouholetého čištění a odstraňování mých vlastních příčin problémů.

  • Zároveň při práci s mnoha mými klienty, kde se naše linie vzájemně protnuly - např. jsme takto při terapii odstraňovali mnohé karmické nesrovnalosti mezi mnou a mými klienty, zpracovávali příčiny problémů klientů z těchto našich "společných" minulých životů apod.

Trauma, Žal a smutek po vyhynulých dinosaurech; Příklad fenoménu Kolektivního traumatu / Davová psychóza (Folie deux)

Příčina traumatu: Ultimátní vyhubení dinosaurů, cca 53 000 př. n.l.

Tak jako možná mnozí z vás jsem i já měl až dva minulé životy v Atlantidě, která se datuje 200 000 př. n.l. až zhruba 10 500 př. n.l. Atlantida se potopila celkem na třikrát (Publikace: Edgar Cayce on Atlantis).

Můj příběh, a vůbec můj první život ve formě zvířete (dinosaura), začal v Atlantidě právě v období 53 000 let př. n. l. Toto období je známo jako druhé potopení Atlantidy a zároveň i období, kde byly atomovými zbraněmi a jinými technologiemi ultimátně a oficiálně vyhubeni všichni dinosauři celého světa.

Do této doby dinosauři a lidé žili v symbióze - koexistenci - a v harmonii s přírodou. Dnes existují důkazy existence dinosaurů a lidí:

  • Soška, kde člověk sedí na stegosaurovi, Muzeum Marie Reichové, Nazca, Peru.

  • Stopa dinosaura (malého ještěra) vedle lidské stopy - nalezena v močálu, kdesi na ostrovech v Tichém oceánu.

Dinosauři ale byli zlými lidmi a zlými silami poštváni proti lidem, což bylo vytvoření záminky pro jejich totální odstranění. Mnozí dobří lidé např. ve vedoucích funkcích byli zmanipulování a oklamáni, aby odsouhlasili vyhubení dinosaurů.

Mnohé známé osobnosti nám dnes navrátily dinosaury prostřednictvím jejich výčitek svědomí, uvědomění si, co udělaly špatně v minulosti. Mezi tyto osobnosti patří:

  • Mnozí tvůrci filmů Jurský park, kde chtěli znovu poukázat na to, že dinosauři a lidé kdysi žili spolu.

  • Někteří jiní moji klienti, s kterými jsem spolupracoval a stále spolupracuji, se dokonce podíleli na záchraně a přežití některých tvorů. Nessie, známá také pod jménem lochneská příšera, je příkladem jednoho takového dodnes přežívajícího tvora. Tvor byl speciálně geneticky a technologicky "poupravený", aby dokázal přežít dodnes.

  • Mnozí dinosauři byli poukrýváni do oblastí, které jsou stále i dnes na mapě označeny jako bílá místa nebo neprobádaná místa planety. Tito tvorové zde mají svůj klid a zároveň i strážce, jejichž účelem je postarat se, aby tito tvorové a dinosauři měli klid od civilizace. Příklady takových míst jsou místa popsaná v literárních dílech:

    • Sir Artur Conan Doyle - Stracený svět

    • Jules Verne - Cesta do středu Země

Jak jsem zmínil, můj první zvířecí život na této planetě od stvoření mé duše byl v podobě býložravého dinosaura. Tam jsem měl svou dinosauří partnerku (jedna moje klientka), od které jsem například dostal svůj vůbec první polibek v mé existenci - olíznutí tváře. Naší úlohou kromě běžného dinosauřího života bylo dělat společnost významným dětem (jiní moji klienti), které jsme zároveň i chránili. Ultimátní účel byl dopravit je do úkrytu a schovat je před atomovými zbraněmi. Já sám jsem v tomto životě zahynul na účinky atomové zbraně. Toto ve mně vyvolalo mnoho potlačených emocí, jako např. hněv, žal, nenávist ke zneužitým technologiím a mnohé další. Většina těchto emocí byla u mne zpracována hned po smrti v tom životě, nějaké dozvuky u mne byly zpracovány až v tomto životě.

Proč jsem vlastně napsal o dinosaurech

Možná si to mnozí z nás neuvědomují, ale problematika dinosaurů a jejich vyhubení je dost závažný problém u mnoha lidí, včetně některých mých klientů - tato problematika je u mnohých v podobě bloků a nezpracovaných traumatických událostí. Je to příklad toho, co v psychologii nazýváme kolektivní trauma, nebo pro Vás, kteří jste viděli Akta X, se tento jev medicíně nazývá i folie deux - davová psychóza.

Druhý důvod je ten, že tak jako pro mne a pro mé klienty i pro vás existuje naděje, že dinosauři nebyli ze světa vyhubeni úplně kompletně, jak jsme si původně mysleli...

Posttraumatický stres ze starodávných vojenských konfliktů; Strach ze zneužití technologií; Žal a smutek po Atlantidě a jejích technologiích; Žal a smutek po Velké pyramidě v Gíze

Pro správné pochopení posttraumatického stresu uvedu jistou spojitost ze svého současného života. Tato porucha se většinou vztahuje k vojákům, kteří zažili mnohá traumata v průběhu boje, úmrtí jejich známých, přátel apod. Takovým lidem se nejčastěji vynořují vzpomínky na dané období, mají z toho noční můry, zkušenosti s halucinacemi a mnohé jiné průvodní jevy.

U sebe konkrétně jsem si v tomto životě všiml, že se bojím bouřky - konkrétně hromobití. Když jsem si zpracovával příčiny, moje podvědomí to identifikovalo jako posttraumatický stres. Jde o to, že hlasitý dunivý zvuk bouřky byl asociován se situacemi v níže zmiňovaném celosvětovém konfliktu, kde v tom konfliktu bylo doslova hluku jako máku - padající bomby, technologie na ovládání počasí, dunění rozdělujících se, lámajících se a potápějících se kontinentů a mnohé jiné hlasité zvuky, jaké si dokážeme v takovýchto situacích představit. Tyto níže popsané části jsem si procházel a postupně zpracovával. K dnešnímu datu, kdy je psaný tento text, můj strach z bouřky klesl zhruba o 80 procent. Je to ovšem pomalý, ale jistý proces. Pojďme se podívat, co byly (dnes už zpracované) příčiny těchto mých problémů posttraumatického stresu apod.:

Příčina odpovědná za můj posttraumatický stres, strach z technologií apod.: Poslednípotopení Atlantidy, cca 10 000 před n.l.

Toto třetí a zároveň poslední potopení Atlantidy je zmíněno a převyprávěno v oficiálním historickém díle řeckého filozofa Platóna a jeho díle Timeaus a Critias.

V tomto životě (už jako člověk) jsem se podílel na technologickém rozvoji v Atlantidě - např. stavba pyramid, léčba a jiné. Zároveň jsem byl svědkem, jak byly technologie i tentokrát, už potřetí, zneužity, což způsobilo ultimátní zánik tohoto kontinentu, Atlantidy. V tomto období byl tzv. poslední boj o Atlantidu, a byl tu i jeden z mnoha celosvětových konfliktů, jehož jsem byl svědkem a účastnil se ho. To ve mně zanechalo posttraumatický stres a samozřejmě mnohé potlačované emoce jako žal ke zneužitým technologiím, nenávist, pocity pomsty a mnohé další.

Další příčina spoluodpovědná za můj posttraumatický stres, strach ze zneužití technologií apod.: První a druhá pyramidální válka, celosvětový konflikt asi do r. 9000 před n.l.

Tato část mého příběhu se odehrává v období, o kterém vypovídají historické eposy Mahabharáta a Ramajána, které se datují zhruba 9000 let př. n. l. Toto období bylo známé i pod názvem druhá pyramidální válka - boj o Velkou pyramidu v Gíze.

Velká pyramida v Gíze byla postavena za mírovými účely zhruba 10 500 let před n. l. (Výklady Edgara Cayca/ Edgar Cayce readings), já jsem se podílel i s jinými na její stavbě. Ale pyramida byla v tom konfliktu zneužita jako strašná zbraň. Nakonec jsme byli donuceni pyramidu rozebrat, některé její komponenty zničit a ukrýt. Bylo to v podstatě dokončení celosvětového konfliktu popsaného výše. Opět i zde u mne vznikl posttraumatický stres, mnohé potlačované emoce vůči zneužitým technologiím, na jejichž budování jsem se sám původně podílel stejně jako mnoho žalu a smutku vůči osobám a všemožným "bytostem", které doslova zemřely před mýma očima.

Věřím, že drtivou většinu těchto problémů mám dnes již zpracovaných.

Poznámka: Zánik Atlantidy, Velká pyramida v Gíze a mnohé jiné historické události se též považují za kolektivní trauma pro mnoho z nás, kteří jsme v těchto obdobích měli minulé životy.

Co je ale také důležité, tyto moje vlastní zkušenosti s posttraumatickým stresem umím zapojit i v terapii, kde jsem velmi silnou podobnost identifikoval například i u jednoho malého chlapce, také mého klienta. Po identifikaci příčiny sme s klientem tento stres postupně zpracovali

Také z terapeutického hlediska je posttraumatický stres vlastně výhoda, že ho máme. Proč? Jsou to signály a identifikátory těla skrz různé výše popsané symptomy a průvodní jevy a tělo nám dává příležitost se tohoto posttraumatického stresu zbavit jednou provždy např. i v podobě terapie u nás.

Hněv, žal, smutek a jiné potlačované emoce ze zneužitých technologií a magie ze středověku; strach z černé magie; strach z draků; strach mít představivost a fantazii

Středověk je období známé mnoha lidem. Možná už méně lidem je známo, že středověk je i období, kde rozkvétala magie a probíhal technologický rozkvět např. v podobě stavění katedrál apod.

I v této části období jsem byl svědkem, že byly zneužity technologie a magie k ničivým a destruktivním účelům.

Podílel jsem se na obranných misích paralelních světů - zemí a dimenzí fantazie, jako je např. známá země druidů, Aibon a mnohé jí podobné.

Létající a mluvící psi, např. Falco, kterého jsme mohli vidět ve filmech Nekonečný příběh, obrovské želvy (Morlor byl jeden z nich pojmenovaný v pohádce Nekonečný příběh), na kterých byly tyto země a města postaveny, mluvící draci, skřítci, víly, jednorožci apod. Mnoho z těchto bytostí a tvorů mě provázelo na mých cestách. Ale mnohokrát jsem byl svědkem smrti takových tvorů, což mi samozřejmě způsobilo další potlačované emoce jako žal, smutek, bezmoc, například také strach z draků, ale zároveň to v tomto životě podnítilo mou fantazii, po zpracování příčin z tohoto období byly odstraněny limity mé mysli, limity mé fantazie, čehož výsledkem je, že čím víc mám vědomostí a čím větší mám fantazii, tím více příčin umím v terapii s klienty vypátrat a následně odstranit.

Trauma a panický strach ze zubaře; strach z bolestí v

ústní dutině

Nejhlavnější příčina problémů: Inkvizice a mučení ve středověku

Asi nejvíc oficiálně známá část středověku je, že středověk je spojován právě s inkvizicí, kde každý, kdo disponoval nějakými schopnostmi a vlastnostmi, které nebyly pohodlné, nebo které měly být utajované, tak takoví lidé skončili v mučírnách, upáleni zaživa na hranici apod.

U mě také vzniklo dost silné trauma z tohoto období, čehož výsledkem v tomto životě bylo trauma a strach ze zubaře. Toto trauma a strach ze zubaře jsem si zpracovával postupně, řádově roky. Nejčastější příčiny mého strachu ze zubaře byly právě příčiny, kde jsem byl v průběhu inkvizice mnohokrát mučen a kde byly silné a drastické zásahy především do úst a dutiny ústní, především trhání zubů zaživa, vrtání do dásní, strach z nástrojů apod.

Toto trauma ze zubaře bylo podníceno velkým strachem z bolesti, kde v tomto případě byly psychické bloky mnohem silnější než účinky injekce u zubaře. To skončilo často tak, že navzdory několika injekcím u zubaře jsem např. při trhání zubu pociťoval veliké bolesti, jako kdyby injekce nebyla vůbec. Trauma jsem si zpracovával řádově roky, ale komunikacemi se zubaři a jejich informováním o mém traumatu a předchozích zubařských zásazích v tomto životě se mi podařilo trauma v podstatě již překonat do velmi vysoké míry.

Šlo to od sedace přes komunikaci se zubaři, přes různé konzultace a vyjadřování pocitů, zpracovávání obrovského množství příčin spojených s bolestmi zubů. Výsledkem bylo, že v pozdějším stadiu už ty bolesti zubů nebyly v takové míře a intenzitě jako předtím, ale stále byly zneklidňující. Bolesti zubů je možné zpracovat prostřednictvím mých terapeutických postupů, ale bolesti zubů a jejich zpracování mými terapeutickými postupy je velmi zdlouhavý proces a všichni víme, že bolesti zubů jsou jednou z nejnepříjemnějších bolestí v těle. Jednoznačně je tu nutná spolupráce se zubaři.

Jak jsem se poučil z minulých životů

Samozřejmě jsem měl i jiné minulé životy, kde byl stejný nebo podobný scénář, zneužité technologie, potlačované emoce a mnohá jiná různá traumata a příčiny mých problémů. Ale postupně, jak jsem si tato traumata a příčiny zpracovával, tak jsem si uvědomoval mnohé věci, čímž jsem si ultimátně odstraňoval mnohé své zdravotní problémy. Zde píši o jedné formě poučení z mých minulých životů - poučení s ohledem na technologie. Další formy poučení se z minulých životů jsou popsané v dalších článcích na této stránce.

Ale v procesu jsem získal příležitosti, jak se z minulosti poučit a jak v rámci mého životního účelu umíme spolu s ostatními znovu navrátit pokročilé technologie, které jsme tu už jednou měli v pradávných dobách datujících se do období sahajících mnohem dále dozadu než oficiální historie začátků lidstva a prvních civilizací. Naše poučení spočívá v tom, že technologie se už NIKDY nepoužijí jako zbraně nebo k destruktivním účinkům. Tyto elementy technologií jsou odstraněny, nepublikovány, utajovány, hlídány apod.

Technologie budou využity pro terapeutické účinky, prosperitu lidstva a mnohé jiné pozitivní a konstruktivní cíle za účelem posunutí naší planety vpřed technologicky, ale i myšlením. Pro vás, kteří jste viděli naše videá na cestách k sobě, víte, o čem mluvím. Pro vás ostatní jsou tato videa k dispozici na naší stránce...